Již tento týden, v noci ze středy na čtvrtek náš čeká maximum nejsilnějšího pravidelného roje, maximum meteorického roje Geminid. Meteorický roj Geminid má radiant v souhvězdí Blíženců, je aktivní od 4. do 17. prosince a frekvence dosahuje běžně 120 meteorů za hodinu. V letošním roce připadá maximum na 6:30 UT, což je pro pozorovatele ve střední Evropě velmi výhodné, radiant meteorického roje je před svítáním velmi vysoko na obloze. Meteory náležející tomuto roji jsou spíše pomalejší, jejich geocentrická rychlost je kolem 35 km/s.
Historie meteorického roje Geminid
Objevení tohoto meteorického roje bylo poměrně náhlé. V roce 1862 identifikoval R.P. Greg (Manchester, Anglie) meteory vylétávající z radiantu v souhvězdí Blíženců (Gemini), aktivitu nového roje zaznamenal ve dnech od 10. do 12.prosince. Nezávisle byl meteorický roj objeven ve stejném roce B.V. Marshem a A.C. Twiningem v USA. A.S. Herschel zaznamenal meteory vycházející ze souhvězdí Blížence v noci z 12. na 13.prosince 1863, stejně jako tři bolidy patřící tomuto meteorickému roji v letech 1863 a 1864. Během 70.let 19.století se stala pozorování Geminid častějšími v souvislosti s tím, jak si astronomové uvědomili jejich existenci.
První odhad frekvencí Geminid přišel v roce 1877, hodinová frekvence byla stanovena na 14 meteorů za hodinu. Stejné frekvence byly určeny pozorovateli v Anglii v roce 1892, ale bylo zjištěno, že množství jasných meteorů je prakticky dvojnásobné jako v roce 1877. V roce 1896 byla hodinová frekvence stanovena, opět pozorovateli v Anglii, na 23 meteorů za hodinu, ale byla pozorována řada jasných světle zelených meteorů. Tato barva je pro meteory patřící roji Geminid typická, vzhledem k jejich složení.
Uvedené hodnoty hodinových frekvencí se v průběhu 20.století zvyšovaly. Zpočátku dosahovaly 20 meteorů za hodinu, ve 30.letech už ovšem 50 meteorů a ve 40.letech pak 60 meteorů za hodinu. Nárůst pokračoval i v 60.letech (65 meteorů za hodinu) a v 70.letech (80 meteorů za hodinu). V 80.letech 20.století se předpokládalo, že aktivita meteorické roje bude postupně klesat a kolem roku 2120 již měla být frekvence meteorické roje pouze kolem 40 meteorů za hodinu. Geminidy ovšem přinesly překvapení a na počátku 21.století dosahovaly jejich frekvence 100 meteorů za hodinu a v posledních letech dosahují běžně hodnot mezi 120 a 140 meteory za hodinu. To činí meteorický roj Geminid nejsilnějším pravidelným rojem vůbec, protože Perseidy dosahují běžně v maximu frekvencí pouze kolem 80 meteorů za hodinu.
Mateřské těleso meteorického roje Geminid
Dne 11.října 1983 byl S. Greenem a J.K. Daviesem nalezen při prohlídce dat získaných družicí IRAS rychle se pohybující asteroid v souhvězdí Draka. Další noc byl tento objev potvrzen C. Kowalem (Palomar Observatory, Kalifornie, USA), který objekt pozoroval 48-palcovou Schmidtovou komorou. Asteroid získal předběžné označení 1983 TB. Po předběžných výpočtech dráhy tohoto tělesa přednesl F.L. Whipple 25.října 1983 názor, že dráha tohoto tělesa je velmi podobná drahám meteorů náležejících meteorickému roji Geminid. Další pozorování potvrdila spojení asteroidu a meteorického roje a asteroid nakonec získal trvalé označení 3200 Phaeton. Jednalo se o první případ, kdy byl jako mateřské těleso meteorického roje identifikován asteroid.
Geminidy v roce 2017
Maximum meteorického roje nastává v roce 2017 ráno 14.prosince, v 6:30 UT. Radiant meteorického roje se nachází v souhvězdí Blíženců (RA=112°, DEC=33°) poblíž dvojice výrazných hvězd – Castora a Polluxe. Aktivitu přesahující 50 meteorů za hodinu je možné pozorovat i v nocích, které předchází noci maxima. Obvykle je možné pozorovat vyšší aktivitu již od noci z 11. na 12.prosince a v noci následující. Podmínky pro pozorování Geminid jsou v letošním roce velmi příznivé, Měsíc mezi poslední čtvrtí a novem vychází 14.prosince ve 3:35 SELČ a nebude svým svitem rušit pozorování maxima meteorického roje. Rovněž předpovědní model počasí GFS prozatím předpokládá alespoň na první polovinu noci příznivé počasí pro pozorování tohoto úkazu.
Geminidy v databázi EDMOND
Meteorický roj Geminid je tak v počtu vícestaničních drah druhým nejsilnějším rojem v databázi EDMOND po hlavním roji letní sezóny – Perseidách. Nižší počet drah Geminid v databázi než v případě Perseid je způsoben nepříznivým počasím v prosinci, kdy je počet příznivých nocí výrazně nižší než v srpnu v případě Perseid. Databáze EDMOND obsahuje celkem 17 781 drah Geminid, které splňují Drummondovo kritéria podobnosti drah (v porovnání se střední dráhou roje) s limitní hodnotou DD < 0,1.
Pro výpočet střední dráhy meteorického roje bylo použito nižší limitní hodnoty Drummondova kritéria, a to DD < 0,03, tomuto kritériu vyhovělo 8 982 drah Geminid, které tvoří samotné jádro meteorického roje. Maximum činnosti roje bylo zjištěno v solární délce (sol) 261,4 (13. 12.) s poloměrem maxima (FWHM) 1,2 dne a poloha radiantu (RA/DEC) 112,9°/32,4° se standardní odchylkou (RA/DEC) 1,3°/0,6°. Relativně velký poloměr maxima je pro tento roj charakteristický, obvykle je možné sledovat vysoké počty Geminid ve dvou po sobě jdoucích nocích. Průměrná rychlost Geminid byla stanovena na 33,46 ± 0,67 km/s, meteory roje tedy patří mezi spíše pomalejší, které můžeme v průběhu roku pozorovat. Orbitální elementy střední dráhy proudu Geminid jsou následující: velká poloosa (a) 1,275 AU, perihélium (q) 0,1473 AU, excentricita (e) 0,885, sklon (i) 22,45° (meteorický roj je prográdní), délka výstupního uzlu (node) 261,4431° a délka argumentu perihélia (peri) 324,273°.
Zdroje:
- IMO, https://www.imo.net/
- EDMOND, http://www.daa.fmph.uniba.sk/edmond
Titulní obrázek: Geminidy v roce 2013 nad sopkou Teide. Autor: Juan Carlos Casado